Historie závodu

ISOVER je nejvýznamnějším výrobcem izolačních materiálů, jednička na českém trhu. V celosvětovém měřítku ISOVER vyvíjí, vyrábí a prodává izolační materiály z minerálních vláken, čedičových i skleněných, již od roku 1936. Každá druhá střecha v Evropě je izolovaná materiály ISOVER, v USA každý pátý dům. ISOVER je největší světový výrobce izolací s působností a výrobními závody po celém světě.

Od eternitu přes Orsil až k ISOVERu aneb výroba stavebních materiálů v Častolovicích

50. výročí

2. 6. 2016

Závod Častolovice dne 2. 6. 2016 oficiálně oslavil své 50. výročí výroby minerálních izolací

2016

Současnost

Značka  ISOVER patří do skupiny Saint-Gobain, jedné z nejstarších a nejprestižnějších ve Francii. Skupiny, která je zastoupena v 64 státech světa a zaměstnává 190 000 lidí. Skupiny, jejíž historie se píše už 350 let -  první zakázka byla realizována v roce 1665 a jednalo se o 357 zrcadel do zrcadlového sálu ve francouzském zámku Versailles. Ale to už je zase jiná historie…

2012

Součást akciové společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Od roku 2012 je pak Divize ISOVER součástí akciové společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

2009

Nový název Saint-Gobain ISOVER CZ, spol. s r.o.

V roce 2009 společnost změnila název na Saint-Gobain ISOVER CZ, spol. s r.o. Následně v roce 2010 převzala výrobu polystyrenu s výrobními závody v Lipníku nad Bečvou a v Českém Brodě.

2002

Zvýšení výrobní kapacity

S rozšiřováním závodu se zvýšila i výrobní kapacita, v roce 2002 byla nainstalována první linka na výrobu produktů pro pěstování rostlin Cultilene.

2000

Nový název společnosti Saint-Gobain Orsil s.r.o.

V následujícím období byl postaven sklad izolačních materiálů, zbourána a přemístěna administrativní budova i jídelna, a závod byl celkově rozšířen.  Od roku 2000 se pak používal nový název společnosti, a to Saint-Gobain Orsil s.r.o.

2.6.2016
1993

Privatizace státního podniku Orsil Častolovice

V roce 1993 došlo k privatizaci státního podniku Orsil Častolovice někdejšími představiteli managementu. V roce 1994 přibyla nová linka ČAIII. V roce 1996 vstoupil do Orsilu zahraniční kapitál koncernu Saint-Gobain a postupně došlo k rekonstrukci výrobních linek ČA I a ČAII.

1966

První linka

Během roku 1966 se podařilo zcela zprovoznit první linku na výrobu minerálních izolací, v továrně v této době začali pracovat kromě Čechů také Vietnamci a Poláci, kteří byli ubytováváni v podnikové ubytovně. Roku 1978 byla postavena nová výrobní hala a instalována linka na výrobu lamelových skružovatelných pásů. Výroba izolací z minerálních vláken dále pokračovala, výrobní kapacita závodu byla v roce 1987 rozšířena instalací druhé linky ČA II a byla zahájena výroba tzv. orlických silikátů (orsilu).

1965

Zrušení závodu Českomoravské eternitové závody

Dne 1. července 1965 došlo ke zrušení závodu Českomoravské eternitové závody a výroba eternitových krytin byla v rámci tehdejšího socialistického hospodářství změněna na minerální plstě. Vznikl nový závod Stavební izolace n. p. Praha – došlo k přestavbě výrobní linky a k úpravě vlečky z častolovického nádraží.

1945

Znárodnění a začlenění do Eternitových závodů

V roce 1945 byla společnost znárodněna a začleněna do Eternitových závodů, n. p. Praha. Kromě závodu v Častolovicích a Ostravě, byly znárodněny i podniky společnosti Eternitwerke Hatschek & Comp. - tedy Eternitové závody Hatschek a spol. v Šumperku a Eternitové závody Wildmann, Hatschek a spol. v Olomouci a Berouně. Od roku 1951 pak byla častolovická továrna přičleněna k národnímu podniku Českomoravské eternitové závody v Šumperku. V rámci přidružené výroby se začaly v továrně od roku 1953 vyrábět cementové překlady. Od 1. 9. 1961 pak přesídlila přidružená výroba stavebních hmot (betonárna) ze zadní části závodu v Častolovicích do Rašovic.

1921

Vlastnictví společnost ETERNITAS

V roce 1921 přešel podnik do vlastnictví společnost ETERNITAS, akciová továrna dehtových výrobků a krycích hmot v Hradci Králové. Výroba dehtových výrobků a střešních krytin byla rozšířena také o břidlici, dále se v této společnosti rafinoval dehet, pryskyřice, vyráběl asfalt a asfaltová lepenka, izolační desky a dehtové oleje, umělé krytiny, a současně také ETERNITAS prováděl i stavby včetně pokrývačských prací. V této době továrna zaměstnávala 558 dělníků. Firma byla velmi úspěšná, např. zavedla vyškolení pokrývačských mistrů zdarma, čímž došlo ke snížení počtu stížností a reklamací na stavební práce až o 90 %. Společnost se dále rozrůstala a koupila Továrnu na asbestolit, spol. s r.o. v Moravské Ostravě.

1907

Chemická továrna dehtových výrobků

Kolem roku 1907 pak přebrali podnik dva společníci, August Kümmer a Karel Zöllner, a založili Chemickou továrnu dehtových výrobků Kümmer a Zöllner, společnost s ručením omezeným.

1900

Vynález původního eternitu

Vynález původního eternitu si nechal v roce 1900 patentovat Ludwig Hatchek, rodák z Těšetic u Olomouce. Eternit je nehořlavá látka s nízkou hmotností, složená z cementu a vláknitého pojiva, nejčastěji azbestu. Během II. světové války byl azbest považován za strategickou surovinu, výrobky z eternitu se tak vyráběly pouze v omezeném množství nebo byla jejich výroba zcela zastavena. Náhražkou azbestu se tak stala kamenouhelná dehtová smola a dřevocement. V minulosti byl eternit v podstatě synonymem pro střešní krytinu - má dlouhou životnost a výbornou funkčnost.

1899

Arnošt Bartoň založil v Častolovicích malou továrnu

V roce 1899 založil v Častolovicích malou továrnu na výrobu dehtových výrobků podnikatel Arnošt Bartoň.